Co to jsou vlastně ti terciáři?
Terciář není mnich nebo jeptiška na poloviční úvazek. Terciář žije ve světě se svou rodinou, ale zůstává rovněž ve společenství s ostatními terciáři, pravidelně se s nimi setkává a žije spiritualitu svého řádu, i když není řeholník.
Není na terciáře kladena velká zátěž?
Podle Partikulárních směrnic (čl. 12), platných pro naše území, má terciář minimum povinností. Patří mezi ně:
- denně se pomodlit Salve Regina a O lumen.
- denně se pomodlí za zemřelé členy a dobrodince dominikánské rodiny (tradiční řádovou modlitbou za zemřelé je žalm 129 De profundis a Odpočinutí věčné).
- alespoň jednou týdně ať se každý člen LS pomodlí část liturgie hodin a část růžence; nejvhodnější dobou pro tyto činnosti je neděle, den Páně, případně ostatní významné dny liturgického roku a dominikánského kalendáře.
- zúčastnit se každoročně alespoň dvoudenní duchovní cvičení (pokud možno společně s ostatními dominikánskými laiky).
Co musím vědět a znát, abych u vás nebyl za blba?
Hlavními pilíři dominikánské spirituality jsou modlitba, studium a apoštolát. Ale studiem se myslí v prvé řadě studium Pravdy (Boha) z Písma a ze Zjevení, to znamená, že stačí schopnost číst a čtenému rozumět. Nejsou mezi námi jen vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale také prostší, poznávající Boha na sobě přiměřené rovině znalostí. Členem jednoho z místních sdružení byl i mentálně postižený obyvatel sociálního ústavu, a měl ze všech největší povolání k apoštolátu.
Jaké musím splňovat podmínky
Kdo chce být terciář, musí být pokřtěný a biřmovaný katolík, žijící v platném manželství nebo svobodný, nedávající svým způsobem života veřejné pohoršení. Svatost se nevyžaduje :) Ale směřovat k ní je povoláním všech křesťanů.
Jste otevření? Nejste (do sebe) uzavřená skupina?
Každé místní sdružení je otevřené a může do něj přijít kdokoliv. Také může kdykoliv přestat chodit a nemusí nic vysvětlovat. Pokud se rozhodne k nám přidat, přijme obláčku (symbolické obléknutí části řádového roucha - škapulíře), což symbolizuje počátek nového života, a zároveň přijímá i nové jméno, zpravidla některého dominikánského patrona. Pokud vytrvá ve svém rozhodnutí, po roce přípravy a duchovního vedení složí dočasné sliby (na tři roky nebo kratší dobu), že bude žít způsobem vlastním dominikánským laikům. Toto období je jakousi zkušební dobou, kdy si má člověk ověřit, že cesta, kterou si zvolil, je pro něj skutečně ta pravá. Po třech letech přestane být jakkoli vázán a je zcela volný nebo si zvolí cestu dominikánskou a složí opět sliby na určitou dobu nebo sliby doživotní.
Jak jsou terciářské sliby závazné?
Svatý Dominik trval na tom, že nechce, aby sliby byly závazné pod hříchem, protože chtěl, aby je členové dodržovali dobrovolně a z lásky. Toto se dodržuje dodnes. Nikoho není za nedodržení slibů nijak postihován, ale takový člověk sám sebe připravuje o účast na milostech, které plynou z jeho sounáležitosti s celým řádem.
V čem jste jiní než ostatní? Proč bych měl být zrovna dominikán?
K Bohu vede mnoho cest a Bůh sám nám ukazuje, kterou se máme vydat. Naše cesta je cesta poznávání Boha rozumem, modlitbou, které ustí do touhy sdílet poznané s ostatními a získávat je pro Krista.
Máte nějaké slavné terciáře?
Nejznámějšími dominikánskými terciáři jsou sv. Zdislava, patronka rodin a patronka celé české dominikánské provincie, sv. Kateřina Sienská, spolupatronka Evropy a učitelka Církve, a sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu, který je kandidátem na titul učitel Církve pro své učení o Panně Marii a z poslední doby bl. Pier Giorgio Frassatti, italský terciář, který je vzorem pro mládež.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit